Domácí zvířata, psy i kočky vědí, co je stres. Prožívají ho v podobě psychické – například strach, biologické – hlad, žízeň, bolest, chemické – drogy, fyzikální – chlad nebo naopak vedro. Mimo jiné se zaměřují na kontakty se svým okolím, samozřejmě včetně lidí, a také je ovlivňují různé nálady. Pokud se dostanou do situace, že není všechno v pořádku, prožívají záporně působící stres. Když je to naopak, jejich psychiku ovlivní kladný stres a je na nich vidět projev radosti.
Stres u domácích zvířat má dvě kategorie. Eustres je kladné fyziologické stadium a je pro život zvířat nezbytný. Vyvolává jej odměna v podobě potravy, nebo odpočinku. Ale také projev pochvaly od někoho blízkého vede ke spokojenosti natěšených psů i koček.
Druhým a nežádoucím stadiem je distres. Při dlouhodobém trvání se projevuje poškozením psychiky zvířete. Vzniká například z neadekvátního příjmu potravy. Před domestikací, zdomácněním zvířat, žral pes jednou až čtyřikrát denně. Kočka si dopřávala častější příjem potravy v menším množství, krmila se až osmnáctkrát denně.
Zvířata se před ochočením člověkem vyprazdňovala ve chvíli, kdy se jim zachtělo. Dnes například musí většinou psi vydržet až několik hodin, než budou vyvenčeni.
Zdánlivě vedlejší hluk vadí
Oba druhy zvířat jsou v současnosti lidmi v obou základních činnostech často omezovány. I z toho mohou být při větších změnách v jejich neprospěch ve stresu. Další dlouhodobý stres pociťují při zavření v kotcích nebo u boudy.
Distres přináší i změna majitele zvířete či nové obsazení rodiny, jak lidmi, tak zvířaty. Vadí také, když jsou zvířata zatěžována hlukem. Například v domě s větším počtem bytů jim vadí zvuky z provozu výtahu, opravy v domácnosti, a podobně.
Kdy může zvíře zkolabovat
Psí plemena s brachicefalickou lebkou, což je kratší tvar hlavy, nikoli protažený, jsou náchylná na respirační distres. Znamená to, že zvíře kvůli změnám v horních cestách dýchacích špatně dýchá. Změny jsou hlavně na nosní houbě či na měkkém patře. Avšak také mohou nastat na průdušnici.
To může být u všech plemen. Je to vada vrozená, což se stává například u čivavy, nebo vyvolaná třeba nošením obojku. Takoví jedinci v klidovém režimu a tepelné pohodě frkají, chrochtají. Pokud se jejich pohybová nebo teplotní zátěž zvýší, dochází k úzkostné hyperventilaci. Zvíře se nedokáže zbavovat oxidu uhličitého a kompenzuje to zrychlujícím dýcháním. Kyslíku ale ubývá a zvíře často i zkolabuje.
Zvyšuje se i krevní tlak
Při delším psychyckém distresu u psů i koček, způsobeným například změnou prostředí a nemocí, se zvyšuje jejich krevní tlak. Běžný je na hodnotách 110 – 160 na 60 – 90. Pokud je krevní tlak zvířat vyšší déle než tři měsíce, může dojít k závažnému onemocnění srdce i dalších orgánů. Patří sem idiopatická cystitida hlavně u koček, kdy je nemocná část pro vylučování, nebo gastrointestinální vředy, při kterých je napadený trávící trakt.
Zvíře má při takovém stavu vyšší spotřebu potravy. Na den je to až 10 000 kilokalorií. Zdravý neaktivní pes má přitom mít spotřebu 93 kilokalorií násobených jeho hmotností v kilogramech. U aktivního psa v pohybu a při práci je to 130 až 140 kilokalorií opět násobených hmotností zvířete.
U zdravých aktivních jedinců se uvádí potřeba 4 850 kilokalorií na den. Proto je nutné u nemocných zvířat dodat energii v tucích a v proteinech. Když takovou stravu zvířata nemají, vyčerpávají se na úkor zásob.
Trpí nervová soustava
Ohrožena je i nervová soustava zvířat. Při dlouhodobém distresu může být zvlášť pes agresivní i vůči svému majiteli, pánovi, stejně jako vůči svému okolí. Někdy nečekaně reaguje až k útoku. Také zde platí rčení, že kde je stres, tam je pres.