Fenky se stejně jako lidé od přírody těší na potomstvo. Než však vaše fenka bude mít mladé, je dobře vědět, co vás čeká a co se může přihodit. Pokud vše dobře dopadne, projde každá fenka třemi základními fázemi. Můžete se dopředu připravit na některé chvíle a situace, po kterých se můžete snadněji sami rozhodnout, co máte včas udělat a kdy máte vyhledat pomoc zvěrolékaře.
Krytí
Fenku od menšího plemene kryjeme od roku a půl jejího věku. Větší fena se kryje od dvou let.
Krytí probíhá ve fázi estrální tedy hárání, kdy je k oplodnění feny vhodný čas. Vhodné datum a vhodný čas ke krytí lze upřesnit při odběru krve zvířete. Zjistí se tím hladina hormonu progesteronu v krevním séru.
Hladina progesteronu by se měla pohybovat v hodnotách od pěti do šestnácti nanogramů na mililitr krve. Nejvýhodnější je hodnota pěti nanogramů, kdy je předpoklad, že se hodnota ještě optimálně zvýší. Tím je i větší jistota, že dojde k oplodnění. Při příliš vysokých hodnotách už však bývá krytí neúspěšné.
Při zjišťování možného oplodnění feny ohledně hladiny progesteronu je nutný i stěr poševní sliznice. Provádí se proto, aby se vyloučil možný zánět.
Po nakrytí sedmý až desátý den je nutné očkování herpesvirem. Tím je posílena schopnost feny vytvořit si protilátky na obranu plodu před útokem nevhodného viru. Pak už jen nějaký čas sledujete, jak se vaše fenka chová, jak se těší na mladé. Sami můžete dobrým přístupem k její pohodě přispět.
Březost
Když od prvního krytí uplyne 21 až 25 dnů, je čas na první vyšetření ultrazvukem. Zjišťuje se, zda jsou v děloze feny embrya.
V době březosti je nutné, aby fena pravidelně přijímala krmení a vodu. Některé stav březosti snášejí hůře, například zvracejí. Od přírody je dané, že plod má při vyživování přednost. Aby zbyla výživa i pro fenu, je nutný správný režim jejího stravování.
Od druhé třetiny březosti se jí proto ve stravě přilepšuje. Do té doby však ne. Záleží i na množství plodů, embryí či zárodků. Pokud jich není moc, není ani nutné feně ve stravě přilepšovat.
Březost u fen trvá 58 až 63 dnů, výjimečně i o několik dní déle. Ve druhé polovině se jeden až dva týdny před očekávaným porodem provádí další očkování, tedy vakcinace herpesivem pro udržení protilátek na obranu potomstva.
Zároveň se dalším vyšetřením pomocí ultrazvuku sleduje srdeční aktivita plodu, jeho velikost a další faktory pro zdraví feny i očekávaných štěňat. Kontroluje se i tělesná teplota feny a provádí se další kontrolní stěr, aby se vyloučila možnost zánětu v těle zvířete.
Porod
Před očekávaným porodem po necelých dvou měsících od krytí je třeba fenku více hlídat a věnovat ji nutnou pozornost. Tím se často předejde zbytečným potížím. I u psů platí, že jejich spermie mohou až dva dny být v těle feny, než je oplodní. Proto se přesný den porodu štěňat nedá určit.
Je také dobře vědět, že ještě 56 dnů po nakrytí feny je její případný porod braný jako potrat.
Signalizace porodu není u fenek pokaždé stejná. Většinou pod sebou zhruba šest hodin před porodem hrabou, nežerou a nepijí.
Stává se však také, že se fena neprojevuje. Je to méně častý jev, ale je možný. V takovém případě prodělá fena několik kontrakcí, stahů, které odezní a porod dál nepokračuje.
Pak je nutné včas vyhledat pomoc zvěrolékaře, protože je ohrožený život zvířete. Chovatelé se dopouštějí i některých chyb. Pokud chceme, aby byla fena za svého života březí, nemělo by se s její březostí otálet. Když je mladá, může mít i více štěňat než ve vyšším věku, kdy se jejich počet pravidelně snižuje. Po pěti letech jejího života už nemusí být její první porod spontánní.
Naopak pokud měla už předtím několik vrhů, je její tělo na další březost i porody daleko lépe připravené.
Jednou ze zbytečných chyb chovatelů je, pokud nechávají fenu se psem stále. Pak je mimo jiné hodně obtížné určovat dobu porodu. Takový přístup má i další nevhodné následky.
Březost feny by se neměla podceňovat. Předejde se tím zklamání z možných komplikací. Naopak dobrá péče s větší pravděpodobností zajistí velkou radost feny i jejího okolí z narození štěňat.